Osidlování hustě zalesněného a neproniknutelného území dnešní obce Ostravice začalo už ve 12. století a první zmínka o obci jako součásti hukvaldského panství se objevila v roce 1581. Nikde se však nepsalo o tom, že by se tu vařilo pivo. A přece. Oblast sloužila v 18. století jako improvizovaná trestanecká kolonie, kde byli tehdejší účastníci selských bouří a lapkové nuceni k těžké práci při dobývání dřeva. V roce 1716 se tu usídlil potomek zkrachovalé zemanské rodiny Bohuš Lokna z Postřelmova a Bludova, který se živil jako zbojník. Po svém útěku do Beskyd se nějakou dobu skrýval v chýši uhlíře Šediny na Mladých Hamrech (dnes Staré Hamry), kde trpěl nedostatkem truňku. Z ukradeného obilí si uvařil pivo a místo nedostatkovým chmelem ho ochutil smrkovým jehličím, jehož bylo všude dost. Jeho „smrkáč“ se dostal i do lidových písní (bohužel dnes nedochovaných) a dodnes se tímto slovem v regionu označují nezdární výrostci. Po zániku domácí stáčírny lahvového piva v sousedním Frýdlantu v roce 1949 se oblast ocitla na dlouhou dobu bez vlastního sladovo-chmelového zdroje. Po roce 1970 se do oblasti začalo vozit pivo z nového pivovaru v Nošovicích. Ostravice tak byla stále závislá na dovozu a nebyla pivně soběstačná.
Zlom přišel až na jaře roku 2013, kdy zahájil výrobu ostravický Beskydský pivovárek. Ostravické beskydské pivo je stoprocentně přírodní, to znamená, že ho vyrábíme pouze z čistých přírodních surovin. Používáme věhlasný hanácký slad a ještě věhlasnější chmel z Žatce. To je to, co dělá české pivo českým pivem. A může být pro české pivo vhodnější voda, než je ta z beskydských horských bystřin?
Jako zlatá klasika figuruje v naší nabídce Beskydský ležák. Chmelem při jeho výrobě nešetříme. Rozmazlenec odkojený běžně dostupnými pivními deriváty může namítat, že Beskydský ležák je přece jen nadlimitně hořký. Ležák je však jen tak hořký a chuťově drsný, jako je život v beskydských horách. A právě tak jako mozolná dlaň udřeného dřevorubce, i náš Beskydský ležák dokáže něžně pohladit.
Naši pivovarskou hospůdku navštěvují i ženy. Věříme, že jejich chuťové pohárky potěší polotmavé pivo tzv. vídeňského typu - Zbuj, z jehož nahořklosti vystupuje ušlechtilá chuť karamelu. Příjemnou změnou může být naše pivo medové, borůvkové nebo višňové.
V naší produkci se objevuje i zahraniční element. K výrobě našeho svrchně kvašeného piva Beskydského hořkého používáme dva druhy oregonského dovozového chmele. Není to však odklon od naší české cesty, jen zajímavé prolínání různých zemědělských i pivovárečních kultur. Hořké má poctivých 6,5 % alkoholu. Chmely z USA, Austrálie, Nového Zélandu nebo Velké Británie používáme v různých kombinacích k vaření dalších speciálů, které můžete ochutnat v naší hospůdce.